Proč lidé starší padesáti let mívají při hledání práce více těžkostí a častěji zažívají neúspěch? Mnohdy se hlásí na pozice, které neodpovídají jejich dovednostem a zkušenostem, soudí personální psycholožka Stanislava Klocová. Podle ní se však pohled na starší zaměstnance zvolna mění a ve firmách začínají být žádaní.

Starší lidé, kteří mají zájem o práci, se mnohdy snaží uplatňovat návyky a zvyklosti, které se neslučují s novými trendy či firemní kulturou dané společnosti. Častou překážkou je i úroveň komunikace. „Firmy se obávají, že starší zaměstnanci nezvládnou vysoké nároky na výkonnost,“ říká personální psycholožka Stanislava Klocová.

Co prožívá člověk, který ve vyšším věku ztratí práci a jehož nikde nechtějí zaměstnat?
Těžký bývá přechod z extrému do extrému – nedostatek času versus získání spousty volného času, který lidé nedokážou smysluplně využít. S tím souvisí ztráta sebevědomí a jistoty, pocit nenaplněnosti, nespravedlnosti a uzavírání se do sebe. Tím, že jsou starší lidé odtrženi od pracovního kolektivu, dochází k sociálnímu vykořenění a pocitu marnosti. Trpí méněcenností, nevěří si. Pro zvládnutí tak náročné životní etapy je důležité zamezit izolaci, zapojovat se do nových sociálních skupin navázaných například na původní zájmy, angažovat se v různých spolcích a o své situaci hovořit. Příběhy jiných lidí často otevřou nové možnosti a cestu, jak se vrátit do pracovního prostředí.

Více informací >>