Komunikovat v práci se šéfy a kolegy je každodenní rutina. Řada lidí však používá slova a věty, kterými si škodí, aniž si to uvědomují. Proč tomu tak je a jaká slova a slovní obraty vypustit ze svého slovníku, abyste si nešlapali po kariéře, radí psycholog Jan Urban.
Způsob, kterým se vyjadřujeme, je mnohdy důležitější než to, co říkáme. A to bez ohledu na to, zda svá slova používáme záměrně, nebo si jejich dopad neuvědomujeme. Rozdíl mezi různými způsoby vyjádření nemusí být velký, může však rozhodovat o tom, zda nás naše okolí včetně nadřízených bere jako někoho, kdo problémy řeší, nebo je naopak vyvolává.
Naše slova či výrazy slouží našemu okolí jako signály naší schopnosti a důvěryhodnosti – mohou ji zvýšit, ale i zbytečně snížit. K nejjednodušším příkladům spadajícím do druhé kategorie patří používání bezvýznamných „výplňových“ slov typu „prostě“, „jakoby“, „tak“ a podobně. Jde o slova, která napovídají nejen to, že mluvčí není zrovna rozený vypravěč, ale současně vyvolávají dojem, že je nervózní a svým návrhem nebo řešením si není příliš jistý. A to možná i tehdy, kdy tomu tak ve skutečnosti není. Používání těchto slov je věcí zvyku, se kterým je často obtížné se rozloučit. Stojí to však rozhodně zato.
Vstupte do svého účtu a přidejte komentář